"Řemeslo, které se dědí. Hodnoty, které trvají."
Jiří Martínek
Řemeslo mě učí každý den a já pokračuji v práci, kterou začal můj děda kovář
K technickým oborům jsem měl blízko od začátku. Po základní škole jsem nastoupil na Pozemní stavitelství, kde jsem získal rýsování, prostorovou představivost a cit pro konstrukci.
Brzy jsem ale pochopil, že mě to netáhne ke stavbám, ale ke kovu.
V roce 2006 jsem přešel na Střední odbornou školu Oselce, obor Umělecký kovář a zámečník.
Maturitu jsem dokončil v roce 2009 a až později jsem zjistil, že stejnou školu absolvoval před padesáti lety i můj děda, kovář a podkovář.
Prošel jsem několika dílnami uměleckých kovářů a potvrdil si, že kovařina je řemeslo, které mi dává smysl. Zkušenosti jsem sbíral i jako brusič, svářeč, zámečník a nástrojař.
V roce 2016 jsem dostal příležitost pracovat v německé restaurátorské firmě Haber & Brandner GmbH v Regensburgu. Podílel jsem se na obnově památek první kategorie i objektů UNESCO. Tahle práce mi dala přesnost, pokoru a respekt k materiálu.
Vlastní dílnu jsem založil v roce 2015. Postupně jsem do ní vložil veškerý volný čas a od roku 2021 se kovářství věnuji naplno.
Jsem součástí společenství kovářů, kde se tradice a řemeslná hrdost setkávají
v každodenní práci.
Patřím mezi lidi, kteří tvoří a udržují staré umění živé.